Skočit na navigaci


Novodobá historie

Poslední aktualizace stránky 21.5.2009

Školním rokem 1990-1991 nastalo velmi obtížné období pro žáky i učitele. Měli jsme k dispozici jen staré, mnohdy nepoužitelné učebnice. Učitelé humanitních předmětů začali znovu studovat na různých odborných seminářích, vyhledávat materiály pro výuku v časopisech a novinách. Ale dělali to ochotně, bez ohledu na zvýšenou námahu. Jejich nadšení se přenášelo i do výuky. Děti se pod jejich vedením zapojily do ekologických aktivit Tereza. Tělesný rozvoj žáků byl trvale rozvíjen v celostátních akcích Zdatné děti. Škola se v nich držela na předních místech v okrese. Rozdělení osmých ročníků na třídu praktickou a studijní podle prospěchu žáků a se souhlasem rodičů mělo přednosti i zápory. Protože nepřineslo výrazné změny, v následujících letech jsme od něj upustili. Nejvýznamnější změny probíhaly na prvním stupni. Učitelky využívaly poznatku pražské soukromé Školy hrou. Několikrát jsme ji navštívili a navázali spolupráci. Rytmus práce se podřídil dětem. Snažili jsme se jim vštěpovat, že chybuje každý, ale chyby lze odstranit. Nově bylo na I. stupni zavedeno slovní hodnocení žáků, ze kterého se rodiče dověděli o znalostech svých dětí víc, než z tradičního známkování. Školní zahrada byla osázena stromky a keři, část soužila pro pěstování léčivých bylin. Většinu výpěstků - mrkev, petržel, celer, rajčata, papriky, salát, cibuli - zpracovává školní jídelna. Mnoho volného času učitelů stála péče o skleník. O prázdninách učitelské služby denně větraly a zalévaly.

Protože se nový způsob výuky na I. stupni osvědčil, byla ve školním roce 1991-1992 v prvním, druhém a třetím ročníku výuka klasická a tzv. alternativní. Žáci byli zařazeni podle přání rodičů. Změnili jsme rytmus výuky i přestávek. Po první hodině byla prodloužena přestávka, aby se děti mohly v klidu nasvačit. Pro mnohé žáky to bylo vůbec první jídlo toho dne. I druhá přestávka byla delší, aby se žáci mohli proběhat na hřišti. To byla v té době velká změna. Místo organizovaného korzování po chodbách školy, volnost na čerstvém vzduchu. Dnes už je to všechno normální, běžné, samozřejmé. Na škole byl zaveden pravidelný pitný režim. Díky kuchařkám, které vařily čaj pro celou školu bez náhrady za práci, měly děti pití volně přístupné na chodbách a I. stupeň přímo ve třídách. Další významný přínos pro správnou životosprávu mělo zapojení školy do projektu Zdravá škola. Tento projekt Lékařské fakulty MU Brno měl v každém školním roce zaměření na určitou část zdravého rozvoje dětí. Na realizaci se podíleli i rodiče. V těchto letech byla spolupráce s rodiči velmi dobrá. V prosinci 1991 se konal ples SRPŠ, který pomohl vydělat peníze, kterých se stále více a více nedostávalo, na různé aktivity dětí. Další rodičovský ples se uskutečnil v lednu 1993. Zaměření na ekologickou problematiku Modré nebe přineslo dětem mnoho nových poznatků a pravidelné zájezdy dětí do divadla v Brně zase spoustu zážitků.
Školní rok 1993-1994 znamenal zavedení kroužků cizích jazyků na I, stupni a volitelných předmětů na II. stupni. Žáci si mohli zvolit z nabízených předmětů (práce na pozemku, výpočetní technika, sportovní výchova, rysování,...) ten, který jim vyhovoval. Časté prověrky způsobů a výsledků alternativní výuky přesvědčilo školní inspekci, rodiče i váhající učitele o správnosti této práce. Děti byly jako vyměněné a atmosféra ve třídách plná pohody. Proto nám Ministerstvo školství svěřilo ověřování osnov pro Obecnou školu.Školní rok nepředstavitelně náročný na práci zúčastněných učitelek. Vzpomínáte si, paní učitelky, na to množství vyučujících (76!) ze škol blízkých i vzdálených, kteří přijížděli, aby viděli, přiučili se a s obdivem v očích a slovy uznání odcházeli a divili se znalostem dětí a vaší práci? Ministerské kontroly konstatovaly vysokou kvalitu. Rodiče měli volný přístup do vyučování Obecné školy. Mnozí toho využívali, aby se na vlastní oči přesvědčili. Oficiální Den otevřených dveří proběhl na celé škole v březnu. V květnu jsme se rodičům pochlubili na školí akademii.
Někteří vyučující školy zpracovali čtyři projekty návrhů změn v rámci ministerských akcí Projekt a Extra. Škola byla opět zapojena do soutěží o olympiád, akcí Modré nebe a 5 x denně pro zdraví. O škole se nejen psalo v různých novinách, ale bylo nám věnováno půlhodinové vysílání na stanici F1.
Stále více příznivců Obecné školy vedlo k rozšíření této výuky ve školním roce 1994-1995 do dalších ročníků I. stupně. Strach z toho, že si děti budou jen hrát, zmizel. Učitelé si ověřili, že formou hry se děti učí snadněji. Mohli vést děti k samostatnosti a ani volný pohyb dětí po třídě při plnění zadaných úkolů nevede k nekázni. Na trhu se objevilo mnoho nových učebnic. Mnohé krásné na pohled, ale pro výuku se nehodící. Některé pro přemrštěnou cenu, některé pro věcné chyby, některé proto, že v dalších ročnících na ně nic nenavazovalo. Vyučující je museli prostudovat a sami rozhodnout, co vybrat. A to opravdu nebylo lehké. Nové prvky výuky se objevily i na II. stupni. Dbalo se víc na motivaci žáků, někteří učitelé nechávali žáky diskutovat a polemizovat, zaměřili se na práci žáků s učebnicemi, tolik potřebnou ke studiu. Pokusili jsme se o mezipředmětové vztahy k vybranému učivu (tj. dát do souvislosti učivo z pohledu různých předmětů). V červnu 1995 byla uskutečněna výstavka žákovských prací. Ve stejném měsíci o nás přinesl článek tišnovský VOX. Rada rodičů s vedením školy sestavila plán akcí pro žáky a na tyto akce získala finanční podporu z Ministerstva školství. A ve škole se zase kope a staví. Byla provedena plynofikace, přebudována kotelna, postavené tři žákovské šatny a sklad pro učebnice. Na škole proběhla inspekce, která konstatovala nadprůměrnou úroveň. Zapojení školy do výtvarné akce Na vlastních nohou na pomoc zdravotně postiženým dětem pokračuje dalšími pracemi žáků. Práce mají podobu vánočních pohlednic, které jsou rozprodávány v západní Evropě. Výtěžek jde do našich nemocnic na pomoc našim postiženým dětem. Na zadní straně každé pohlednice je jméno a stáří autora a sídlo školy, takže název obce Dolní Loučky se mnohokrát rozletěl Evropou. Za několikaletou práci dostala učitelka výtvarné výchovy osobní děkovný dopis z Norska od organizátorů hnutí. Rada rodičů zpracovala nové podklady pro poskytnutí dotací z Ministerstva školství. Přidělené peníze byly použity na kulturní a sportovní akce pro děti.
K 1. srpnu 1997 odešla ředitelka školy do důchodu a do funkce nastoupil Mgr. Miroslav Vymazal.

Zpracovala: Alena Kneslová